Doostření fotografií: 4. díl - Filtr high pass, ochrana ploch

V minulém dílu jsme zamezili změnám barev při doostření, zároveň jsme si na detailních výřezech ukázali, jak dochází k nežádoucímu doostření šumu na plochách, kde by k doostření nemělo vůbec docházet. V tomto dílu se začneme věnovat tzv. selektivnímu doostření, kdy doostřujeme pouze na hranách s ochranou ostatních ploch. Nejprve toho docílíme jednoduchou metodou, kdy jsou při doostření použity filtry high pass a surface blur.

 

Ostření pouze na hranách, filtr high pass + surface blur

Doostření pouze v oblastech tonálních rozdílů - hran a jejich bezprostředního okolí s ochranou ostatních ploch je jednou z nejdůležitějších věcí v celém procesu doostření. Čím vyšší je rozlišení fotografie, tím je ochrana ploch důležitější.

Existuje poměrně jednoduchá metoda, při které jsou plochy před zbytečným ostřením chráněny. Metoda je o to zajímavější, že jde o zcela jiný princip doostření než na na jakém pracuje základní unsharp mask. Metoda využívá filtrů high pass (horní propust) a surface blur (rozostření povrchu) a prolnutí vrstev režimu overaly (překrýt). Tato metoda nabízí několik výhod: nedestruktivní doostření ve vrstvě a tím i nastavení intenzity doostření pomocí průhledností vrstvy, ve spojení s filtrem rozostření povrchu pracuje skutečně téměř pouze s hranami a ignoruje ostatní plochy. Výhodou může být i poměrně snadné použití, kdy provedeme doostření rychle v několika málo krocích.

 

Postup doostření pomocí filtru high pass: Vytvoříme novou vrstvu kopií pozadí - Ctrl+J nebo přetažením vrstvy pozadí myší na ikonu nové vrstvy dole na paletě Layers (vrstvy). Přejdeme do nabídky Filter - Other - High Pass (filtry - ostatní - horní propust). Filtr má pouze jedno nastavení - poloměr. Nastavíme hodnotu přibližně mezi 1 a 3 podle množství detailů tak, aby zůstávaly viditelné pouze hrany a jen zcela minimálně do šedé barvy prosvítaly barvy jiné.

 

Filtr high pass

 

Výsledkem provedení filtru bude šedá plocha (přesně střední šedá) s hranami, které se od střední šedé ztmavují nebo zesvětlují. Po najetí myší na fotografii se zobrazí původní.

 

Výsledek filtru high pass

Výsledek filtru high pass - plochy zůstávají v odstínu přesně střední šedé, zůstávají zvýrazněné hrany

 

Na šedých plochách při detailním prohlížení však stále vidíme šum, který bude také doostřen. Šum na fotografii má vždy dvě složky - barevnou a luminositní, existuje tedy barevný šum a šum v jasové složce. Filtr high pass na šedých plochách téměř zcela eliminuje barevný šum a zůstává pouze šum v jasové složce, jehož odstranění na šedých plochách je velice snadné. Při odstranění šumu vždy dochází k jemnému rozostření, takže potřebujeme ochránit hrany a pracovat pouze na plochách. A přesně pro tento účel má Photoshop připravený filtr surface blur (rozostření povrchu), který dokáže ochránit hrany a rozostří jen plochy, kde jsou minimální (nastavitelné) rozdíly v jasové složce.

Přejdeme opět do nabídky filtrů a zvolíme blur (rozostření) - z dostupných filtrů vybereme surface blur (rozostření povrchu). Můžeme nastavit poloměr kolem bodu, ve kterém bude rozostření provedeno a práh, který určí, jak velký tonální rozdíl (rozdíl v úrovni jasu) mezi body musí být, aby k rozostření došlo, jinými slovy, čím větší hodnotu prahu nastavíme, tím větší vliv bude mít rozostření na hrany. Budeme zde tedy používat velice nízké hodnoty, abychom rozostřili pouze šum - u poloměru můžeme zkusit 2 - 4, práh nastavíme například 2 - 8 podle typu a velikosti fotografie. Při nastavování se můžeme řídit náhledem, který pozorujeme ve velikosti 100 %, abychom viděli jaký vliv má nastavení na rozostření šumu.

 

Filtr surface blur

 

Při detailním pohledu uvidíme, že šum z ploch téměř zcela nebo úplně zmizel a splynul přesně ve střední šedou barvu, která bude ignorována, takže doostření bude mít vliv pouze na hrany.

Poznámka - v žádném případě nepoužívejte filtr surface blur ve spojení s ochranou ploch při doostření pomocí unsharp mask nebo pro odstranění šumu z fotografie. Odstranění šumu je složitý a komplexní proces při kterém se stejně jako při doostření provádí celá řada kroků. Po filtru high pass ho však lze použít zcela bez obav, protože se pracuje pouze na šedých plochách, kde rozostření nemůže způsobit žádné škody, protože tyto plochy díky následnému režimu prolnutí budou zcela ignorovány.

Nakonec změníme režim prolnutí vrstvy na overlay (překrýt) a dle potřeby snížíme průhlednost vrstvy pro změnu intenzity doostření. Můžeme použít i režim překrytí soft light (měkké světlo), kde bude efekt doostření slabší nebo hard light (tvrdé světlo), kde bude doostření silnější a použijeme ho spíše u fotografií s vyšším rozlišením, kde potřebujeme docílit většího doostření.

 

Zde vidíme výsledek doostření touto metodou (opět po najetí myší na fotografii se zobrazí původní nedoostřená).

 

Výsledek doostření pomocí filtru high pass

 

Principem doostření pomocí high pass filtru je opět zvýraznění kontrastu na hranách. Všechny vrstvy prolnutí, které zde můžeme použít (soft light, overlay, hard light - měkké světlo, překrýt, tvrdé světlo) totiž zvyšují kontrast - zesílí vše kromě střední šedé, která zde nemá žádný vliv. Proto u filtru high pass v těchto režimech zmizí šedé plochy a zůstávají jen kontrastem zvýrazněné hrany.

 

Zde si můžete prohlédnout výsledek doostření pomocí high pass filtru na výřezech. Po najetí myší na výřez se zobrazí výsledek doostřený pomocí unsharp mask, kde je vidět i zvýrazněný šum na plochách. Doostření pomocí high pass filtru tak působí jemnějším, přesto ostrým dojmem.

 

Doostření pomocí filtru high pass <-> unsharp mask

Doostření pomocí filtru high pass <-> unsharp mask

Doostření pomocí high pass filtru ve srovnání s unsharp mask. Unsharp mask zatím dává poněkud horší výsledek, ale čekají nás ještě značná vylepšení.

 

Přestože doostřením pomocí filtru high pass získáváme hned několik výhod, není to pro doostření nejvhodnější metoda. Výsledné doostření může být poměrně dobré a mnohdy dostatečné, ale doostření pomocí unsharp mask nebo smart sharpen s přesnou maskou hran, provedené se vší pečlivostí tak, jak jsme doposud postupovali a jak ještě budeme dále postupovat, dává lepší výsledky. Horší výsledky tato metoda dává především u fotografií se spoustou detailů, např. u krajinářské fotografie. Těžko se tady také určuje přesná míra přeostření pro fotografie určené pro tisk (narozdíl od unsharp mask, kde míru přeostření odhadneme téměř přesně, když doostřujeme při 50 % zvětšení, jak již bylo zmíněno).

 

Použití filtru high pass ve spojení s filtrem surface blur přináší několik výhod, z nichž největší je ochrana ploch a omezení ostření pouze na hrany. Plochy však můžeme ochránit ještě mnohem účinněji i při použití standardní metody doostření unsharp mask nebo smart sharpen. V dalším dílu si ukážeme, jak vytvoříme zcela přesnou a účinnou masku, kde budou zvýrazněny pouze hrany a jejich nejbližší okolí a zcela skryty ostatní plochy. Použití této masky na doostřovací vrstvě bude mít zásadní vliv na úspěšné doostření fotografie.

 

Zpět na seznam článků

 

Komentáře  

 
Thomas
# high passThomas 2009-03-22 12:51
Já filtr high pass používám na doostření celkem běžně. Zajímalo by mě v čem je horší než unsharp maska. Ten tip s rozmazáním ploch je docela zajímavý.
 
 
Luboš Kopečný
# Re: high passLuboš Kopečný 2009-03-30 21:19
Filtr high pass nedává příliš dobré výsledky tam, kde je mnoho jemných detailů. Můžete si to vyzkoušet nejlépe na krajinářské fotografii. Unsharp mask pracuje s detaily mnohem lépe, a zvláště novější varianta smart sharpen s volbou lens blur, která je na detaily naprosto nejlepší.
Také halo efekt je u high pass filtru výrazný a není jak ho ztlumit.
Přesto zcela neodrazuji od jeho použití, pro některé potřeby vyhoví dostatečně a má také své určité výhody.